VD 13 - do třetice
Říjen 1985.
Třetí nádraží ..... No snad konečně pocestujeme. Pořádně se rozhlédneme. Vypadá jako staveniště. Čekárna? Nikde, musíme se schovat pod dvěma podivnými stříškami.
------------------
Plastové obludnosti, které nomenklaturní zlepšovatel nechal přimontovat na kovové konstrukce, pyšnily se několika významnými charakteristikami:
a) odpornou vybledlou žlutou barvou,
b) nechránily před deštěm, pokud nepadal ukázněně kolmo k zemi,
c) ve slunečných dnech spolehlivě přeměňovaly světelné záření na infračervené a zaručovaly mohutné sálání horka na hlavy čekajících,
d) v deštivých dnech byl cestující při nástupu do autobusu pečlivě osprchován a očištěn vodou, stékající po bocích těchto střech.
Prý, že „střešní vlaštovky“ z jiných měst jsou nevkusné a budeme mít něco specifického.