VD 20 - lisujeme
Březen 1977.
Populární kratochvílí školní mládeže o poledních přestávkách jevilo se kladení mincí na kolejnice „na lis“. Žactvo pečlivě rozložilo drobné aluminiové penízky a čekalo na průjezd vlaku.
Parní lokomotiva s těžkými vagóny vykonala poctivé dílo. Některé mince sice otřesy shodily mezi pražce, ale zbytek mohl statečně postoupit do soutěže o nejlépe rozlisovaný peníz československé měny. Zvláště ceněné byly pětadvacetníky (dvacet pět hal.), veliké, měkké, šedivé mince, používané do telefonních automatů, krásně rozplácnuté parostrojem.
Strojvůdci neměli valného pochopení pro performační snahy školních dětí. Čas od času tam lokomotiva zastavila a strojvedoucí si šťavnatě zanadával. Ale jezdil po mincích vytrvale dál.
Občas nachytali jsme i lisovacího experimentátora, dávajícího jednu minci na kolej vícekrát. Vlaková souprava sice méně drncala a nadskakovala, ale půvaby obrazu se vytrácely a tenký plech postrádal uměleckého výrazu.
-------------------