VD 33 - AZNP I.
Leden 1977.
Konečně v obchodě s auty. Vida, nová skvělá přibližovadla! Pořádné vozy potěší zamžené oko, nadchnou rodinné i sportovní motoristy a protřepají rodinné úspory.
Motorizace státu úspěšně pokračuje, po pěti letech spoření a žužlání rohlíků s kakaem si dopřejme panské jízdy za nevšedními zážitky v rámci ČSSR.
----
Zdá-li se dnešnímu pozorovateli forma „autosalonu“ trochu zvláštní a chybí-li mu naleštěná vozidla, musí si uvědomit dva důležité faktory:
a) není třeba načančaných obchodů – prodá se vždy všechno, jiné automobily (mimo roztodivných produktů RVHP) k mání nejsou. Nač budovat honosných prodejen, plně postačuje nahnilý likusák s utahanou pokladní (bankovní styk pro občany neexistuje) a jeden prodavač.
b) není třeba naleštěných aut – všechna máme velmi dobře zakonzervována špinavě šedým filmem neurčitelné parafinovité látky, která ochrání lak karoserie a nutno ji před zprovozněním opatrně odstranit.
c) není třeba funkčních vozidel - každý průměrně zručný motorista si vše domontuje, doleští, dotáhne a dokonservuje doma v garáži nebo před barákem.
--------------