vracenky - černá hodinka
Leden 1992.
Hraje kdesi valčíček – vzbuzuje vzpomínku na staré zlaté časy Rakouska, dobu poklidu, pivka s uzeným, legračních policajtů a pitoreskních donašečů.
Hraje kdesi dechovka – vzbuzuje vzpomínku na nové dělení světa, řinčení zbraní,
hnijící mrtvoly v zákopech, pochodující kumpanie a národnostní snahy.
Hraje kdesi jazz – vzbuzuje vzpomínku na vlasteneckou republiku, hádky v parlamentu, dobu akcií a krizí, dobré klauny a svobodu názoru.
Hraje kdesi swing – vzbuzuje vzpomínku na ječení sirén, plechové armády, řevy motorů, zahraniční rozhlas a bušení gestapa.
Hraje kdesi estráda – vzbuzuje vzpomínku na budování průmyslu, mozolnaté ruce dělníků, cenzurované zábavy, soudružské pozdravy a nevrlé policajty.
Hraje kdesi popík – nevzbuzuje vzpomínku. Přítomnost flikované ruštiny ve školách, vánočních banánů a mandarinek, tuzexových poukázek a obřích výrobních podniků.
Z ticha nezazní folk, rock a blues, broukání v duších, znak dvojích životů. Ty neseme ve svých nitrech, svoji daň pasivitě a ustrašenosti.
*****