vracenky - distribuce
22. dubna 1991
Jedním z důležitých rituálů, patřícím k návratům z pracovišť, byla trasa „po obchodech“. Za oněch plánovaných časů staly se „problémy distribuce“ chronickým a běžným jevem. Všichni měli vše, ale museli dodržovat jistá životní opatření:
a) denně projít stanovenou trasu a ptát se neochotných prodavačů, zda to či ono bylo dodáno a bude prodáváno,
b) všímat si chování širšího pracovního kolektivu – báje a pověsti z prostoru mimo podnik velmi přesně informovaly, kde jaký produkt životní potřeby bude k dostání,
c) všímat si front (ne válečných a pouze okrajově meteorologických, ale především zástupů lidí směřujících do vchodu nějaké budovy).
Lidé se stavěli do zástupů automaticky. Jak takovou několikastupovou řadu zahájit a poté ukončit? Nastala občas drobná potíž, řešení mající ve znalosti psychologie chování davu.
Hvězdárna ve Městě pořádala jednoho jasného letního dne v roce 1980 pozorování skvrn na Slunci – přímo uprostřed náměstí. Zájem o atrakci vyvolali rychle – členové astronomického kroužku vytvořili frontu k dalekohledu a přibývání obyvatel bylo zaručeno.
Stejně tak ukončení pozorování zvládnuli. Po šesti hodinách veřejného provozu si jeden z členů kroužku stoupnul na konec fronty.
„Prosím Vás, co tu je?“, zněl tradiční dotaz (každý okolozástupujdoucí se ptá zásadně posledního člena řady).
„Ále, ukazují tady skvrny na Slunci, ale už budou končit.“, zněla psychologicky promyšlená odpověď, přednesená tónem mírně otráveným. A fronta zmizela stejně rychle, jako se ráno utvořila.