vracenky - opatření
29. dubna 1990
Aby režim uhňácal loajalitu poddaných do patřičných mezí, činil i různá neplánovaná a tudíž neoficiální opatření. Tak například od 10. srpna do 30. srpna každého pookupačního roku vyhlášeny zákazy používání jakýchkoliv cyklostylů, ormigtinů, rotaprintů a sporadicky se vyskytujících xerografických zařízení – zkrátka rozmnožovacích a kopírovacích strojů. Příčina – snadno domyslitelná. Okupace a možnost tisku protistátních materiálů.
I v jiném časovém období roku nebylo zhotovování kopií zrovna snadným úkonem. Pokud si zaměstnanec chtěl nechat pracovat byť jen jedinou kopii nějakého dokumentu, pochopitelně k pracovním účelům, musel požádat o podpis svého nadřízeného a ředitele závodu. Poté se odebral na ředitelství podniku, kde doklad ověřili jako nezávadný (opět podpisem pověřené osoby), oxerovali a dotyčný musel podepsat paní od kopírky, že originální papír převzal zpět s uvedeným počtem kopií. Tato operace dokázala zabít tři hodiny pracovní doby – bylo rychlejší doklad opsat ručně.
Rovněž tak od posledního týdne měsíce srpna do konce měsíce září v národních podnicích vedení uplatňovalo zákaz vydávání kancelářských potřeb. Že by fasování inkoustu, tužek a pravítek v tomto období způsobovalo nějaké další trauma režimu?
Kupodivu ano. Ne sice ideologicky, ale hospodářsky narušovalo křehkou stabilitu mizerného zásobování a ještě nižší výrobní výkonnosti. Ke známým pěti nepřátelům socialismu (jaro, léto, podzim, zima a imperialismus) můžeme přidat šestého – začátek školního roku. Vybavování školáků rodiči z podnikových zásob způsobovalo značný výkyv ve spotřebě kancelářské drobotiny, jejíž limit početní, byť i tak v mizerném sortimentu, býval pak vyčerpán až do konce kalendářního roku.