vracenky - opravujeme
Červen 1977.
Výstavba bytů a objektů občanské vybavenosti byla úspěšně dovršována prosincovým „šturmováním“ a halasným vytrubováním splnění úkolů, plynoucích ze státního plánu. A po dostavbě, popř. prosincových předáváních často ještě nedokončených obydlí?
Kolaudace - noční můra stavebních podniků. Kolaudační komise nezajišťovala pouze to, že se nějaký dům nezřítí uživatelům na hlavy. Její kladný výrok otevíral možnost zápisu do katastru = i do výkazu plnění plánu = prémie budou.
Reklamace - každý byt byl s řadou závad a výjimek schválen k užívání. Poté se nájemníci jali sepisovat nedodělky a poškození a odevzdávat tyto soupisy majitelům domů (státu nebo družstvům). Nastala doba čekání na opravy.
Opravy - jako zdroj materiálu a celých předmětů, které měly být opraveny, sloužily ostatní, ještě rozestavěné domy sídliště.
Zčista jasna, nikdy neohlášen, objevil se řemeslník. Pokud se mu nepodařilo rozmluvit nájemníkovi reklamační opravu, zmizel. Vzápětí se přihlásil u domovního zvonku s novými dveřmi, záchodovým prkénkem, těsněním ..... zkrátka s věcí, které bylo potřeba.
Nedokončené domy sídlišť zůstávaly volně přístupné, pravidelně prolézány budoucími nájemníky, kteří se chodili s hrůzou dívat na disposice bytů. Zároveň z nich byl „těžen“ materiál na opravy bytů již dokončených.
Leccos se dalo opravit i „hubou“ – to když řemeslník přesvědčil nájemce, že věc se spraví „sama“. Stejně nebylo nikde dovolání.