vracenky - pašeráci I.
11. března 1986
Co se odkontrolovalo tašek při vstupu do továren, co se prošmejdilo kabel při odchodech z nich!
Směrem „tam“ (do dílen a provozů) pronášel se především alkohol. Nelze ani přibližně odhadnout, kolik „páleného“ se denně přineslo do areálů, dlelo ukryto v šatních skříňkách a bedničkách na nářadí a opouštělo brány fabrik v krvi konsumentů. Češi, Moraváci, Slováci – všichni si byli rovni v kvantitě vypitého, národy se lišily pouze druhem nejčastěji požívané lihoviny.
Krutá rána o začátcích pracovní doby v 5:45 až 6:00. Člověk v této nekřesťanské hodině zamířil na své místo u stroje nebo psacího stolu, v ruce se mu objevil „stakan“ slivovice, který nešlo odmítnout a měl do 9:30 v mozku vystaráno. Poté oběd, další decákový stakan na spravení chuti, pár osmistupňových piv proti dehydrataci organismu a ve 14:00 – 14:15 nastalo padla – pokus o cestu k domovu.
Jakou zvláštní šikovností obdařila příroda zlaté československé ruce dělníka, rolníka a pracujícího inteligenta? Po osmihodinové konsumaci rumu, slivovice a borovičky trefit se „kontrolkou“ do píchacích hodin, když celá brána plula v našedlém oparu na vlnách ztlumených mozkových proudů? Někteří jedinci, podpořeni věrnými kamarády, po protažení vrátnicí a odpíchnutí odchodu byli opatrně posazeni na nejbližší lavičku k slastnému střízlivění.