vracenky - posudky
5. července 1992
Každý občan, i ten nejméně interesantní, vlastnil svou složku na kádrovém oddělení. Prazáklad dokumentu vznikal již v obecné škole (mateřské snad ne) a každý rok do něj bylo zaznamenáváno chování a názory dotyčného.
Co ale stále psát?
Zachycené poznámky, účast na režimních akcích, docházka ve svazáckém stejnokroji, informovanost o zahraničním vysílání, filosofická orientace .....
Nešťastní pedagogové, nemajíce co hlásit, vymanili se z problému popisy studijních výsledků a mimoškolní činnosti. Vratší posici zastávali podnikoví kádrováci. Pokud neměli donašeče mezi sledovanými, vystopované jejich příbuzné v zahraničí nebo případné výjezdy do nesocialistických zemí jako předměty rozboru, zapisovali naprosté stupidity a zhovadilosti, jen aby zaplnili papír slovy.
V roce 1990, kdy každý pracující občan obdržel povinně své zrušené kádrové materiály, mohl se dočísti, že:
* pracuje celkem spolehlivě, jednou rychleji, jindy pomaleji,
* vztah k socialistickému zřízení má kladný – uklidil ze síně tradic hrnky s plesnivým lógrem od kávy,
* v místě bydliště je oblíben, protože za denního světla jej tam již pět let nikdo neviděl,
* prohlásil, že se neoholí, dokud Rusové neodejdou, což dodržuje,
* a další perly vynuceného literátství.
A také vložený zažloutlý lístek z bločku, psaný tužkou: „Soudruh N. ráno v kanceláři prohlásil, že včerejší vysílání televise mu umožnilo číst celý večer detektivku.“ – a v závorce poznámka udavače: (POŘAD O LENINOVI !!).
Poslední bylo na vyhazov ze práce a podělaný život rodiny na několik desetiletí do budoucna.