vracenky - zušlechťování
15. duben 1990.
Čas od času přiházívaly se momenty, kdy uprostřed každé obce vynořila se zčistajasna oblast, pohříchu většinou přímo ta, kterou museli všichni obyvatelé několikráte denně projít, která začala jaksi společensky zapáchat.
Tlela, léta neudržována, bývala ucpávána pomalu kříšeným automobilismem, bombardována kousky odpadávajících fasád, polévána občas vytrysklým mlékem ze sáčku a vydrolována podpatky chodkyň.
I Město rozhodlo se v osmdesátých letech rekostruovat jedno ze svých náměstí. Jak už za oněch časů běžel život, hlavně z materiálů dostupných, což zdaleka neznamenalo láci a už vůbec ne kvalitu.
Když investice v celém státě zastavil nedostatek prostředků (nejen dámské vložky a WC papír byly občas k nesehnání, sem tam zůstaly nenaplněny i investiční fondy), přijela do Města vysoká stranická návštěva. Byla požádána o radu v zapeklité situaci. Smísila proletářskou kázeň s českou švejkovinou a poradila věrným soudruhům na oblasti: „ No, nechejte to měsíc-dva stát a pak potichu pokračujte.“ I stalo se.
Nekvalitní materiály vykonaly své. Fotografie, exponovaná v relativně nedávné době, zobrazuje již zaniklý svět. Rok nebo dva po rekonstrukci se návěs opět vesele drolila a byla předělána.